Úsporný jednopatrový dům s plochou střechou plně využitelnou jako terasa (solárium) navržený Vojtěchem Kerhartem pro spisovatele Václava Řezáče, byl ukázkou velké racionality a ekonomie bydlení pro střední vrstvy. Svým stylem odkazje k obdobným realizacím vídeňské výstavy rakouského Werkbundu. Původní dům byl časem znehodnocen stavebními úpravami.
Architekt a představitel meziválečného funkcionalismu. Často spolupracoval se sochaři na tvorbě památníků. Mnohé z nich jsou chráněny jako kulturní památky. Provozoval vlastní projekční kancelář a byl členem výtvarného odboru Umělecké besedy. Na Babě navrhl dům pro spisovatele Václava Řezáče.
1911-1922
studium architektury na ČVUT v Praze
1914-1916
vojenská služba v rakousko-uherské armádě
1916-1920
vojenská služba v československých legiích na Rusi, návrat přes Vladivostok a Kanadu v hodnosti majora
1922-1923
zaměstnán na Ministerstvu zdravotnictví
1924-1925
zaměstnán na Ministerstvu obrany
1925-1948
samostatný architekt v Praze a v Poděbradech
1948-1957
zaměstnán ve státních projektových ústavech
Významné realizace
1924
kasárna, Pardubice
1926
Vyšší hospodářská škola, Poděbrady
1927-1928
pomníky prezidenta T. G. Masaryka, Poděbrady, Kroměříž, Nitra (spolupráce s Otto Gutfreundem) a Kolín (spolupráce s J. Hruškou a K. Kotrbou)
1928
památník Napoleona Bonaparte, Žuráň
1929
Štefánikův dům, Praha-Nové Město (spolupráce s Janem Zázvorkou)
1930
pošta, Poděbrady
1932 rodinný dům Karla Řezáče, Baba, Praha-Dejvice
1933
rodinný dům Karly Moravcové, Baba, Praha-Dejvice
jez a zdymadlo, Srnojedy u Poděbrad
1934
pomník Bedřicha Smetany, Poděbrady (spolupráce s Josefem Wagnerem)
jez a hydrocentrála, Lysá nad Labem
vila, Dobřichovice
1934-1937
obytné domy pilotů, dílny a četnická stanice, letiště Praha-Ruzyně
1935
kasárna, Tábor
1937
rozhlasová stanice Praha II, Mělník
1938
rozhlasová stanice Brno II, Dobrochov
kolonáda, Poděbrady
1939
náhrobek Karla Čapka, Praha-Vyšehrad
vila, Volyně
1948
pomník obětem okupace, Poděbrady (spolupráce s K. Lidickým)
1957
pomník Jana Husa, Husinec (spolupráce s K. Lidickým)
1958
kiosek na Riegerově náměstí, Poděbrady
Václav Řezáč (1901-1956) patřil mezi nejvýznamnější představitele českého psychologického románu. Okupaci přečkal v dětské rubrice Lidových novin, aby se po roce 1948 stal jedním z hlavních prorežimních autorů ve jménu nového modelu socialistické literatury. Od roku 1949 byl ředitelem nakladatelství Český spisovatel, a to až do roku 1956, kdy spáchal sebevraždu.