Kiosek osada Baba

osada Baba

Pražská součást projektu WERKBUND

1927-1932

Moderní obytný soubor

Evropský

Osada Baba je obytný soubor postavený ve třicátých letech 20. století v Praze jako jeden ze šesti obdobných projektů ve střední Evropě, které spojuje pojmenování Werkbund.

Moderní

Cílem výstavby osady byla propagace funkcionalistického bydlení.

Unikátní

Její unikátnost spočívá v tom, že jako jediná je souborem individuálních vil soukromých investorů z řad tehdejších progresivně smýšlejících osobností pražské společnosti.

Jako součást mezinárodního projektu „Werkbund Estates in Europe 1927–1932” získal v roce 2020 obytný soubor vil v městské památkové zóně na pražské Babě nejvyšší ocenění pro památky – označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Této pocty od Evropské komise se dostane jen památkám celoevropského kulturně-historického významu.

Praha drží krok s Evropou

Cesta k udělení tohoto prestižního ocenění nebyla krátká. Již roku 2013 došlo ke znovupropojení zástupců všech šesti lokalit, v nichž se podařilo na přelomu 20. a 30. let 20. století experimentální obytné soubory realizovat. V rámci pracovní sítě představitelů Stuttgartu, Brna, Prahy, Vratislavi, Curychu a Vídně probíhala živá komunikace ohledně péče o hodnoty těchto jedinečných architektonických souborů i jejich dalšího směřování a nových funkcí. Intenzivní spolupráce vyústila v roce 2016 v realizaci velké výstavy „Cesta k modernitě. Sídliště Werkbundu 1927–1932” v Muzeu architektury ve Vratislavi. Vyvrcholením společného úsilí pětice měst pod vedením Stuttgartu (s výjimkou Curychu) pak bylo získání významného evropského ocenění European Heritage Label.

První část souboru vil na Babě vznikla jako reakce na iniciativu německého Werkbundu (Svazu německého díla) v meziválečném období 1927–1932. Ten ve jménu funkcionalismu a levicového okouzlení z kolektivního bydlení razil progresivní a odvážný přístup k výstavbě moderních sídlišť (kolonií) pro široké vrstvy. Nabízel tak i řešení bytové krize ve velkých evropských městech. Záměrem výstavby byla jednoduchost, hygieničnost, cenová dostupnost i rychlost stavby díky převratné technologii železobetonového skeletu a prefabrikovaným materiálům, které je možno složit jako skládačku.

Výsledkem intenzivního propojení a spolupráce mezi evropskými dílenskými svazy byly výstavy nového bydlení. První sídliště Weissenhof bylo představeno jako součást výstavy Die Wohnung ve Stuttgartu v roce 1927. Vzniklo podle návrhu dnes již legendárních architektů jako Le Corbusier, Walter Gropius či Ludwig Mies van der Rohe (mj. autor funkcionalistické vily Tugendhat v Brně). Následovaly výstavy představující výstavbu kolonie Nový dům v Brně, polská Vratislav přestavila bytový komplex WuWA, Curych zase sídliště Neubühl. Praha prezentovala výstavbu Baby a Vídeň svou výstavní kolonii Lainz, na níž se podílel též prominentní architekt Adolf Loos. Nastupující fašismus však nebyl vůbec nakloněn společenskopolitickým experimentům moderny. Baba měla štěstí – řadí se k nejzachovalejším souborům Werkbundu nepoškozeným během 2. světové války.