Vítěz zlaté medaile z Mezinárodní výstavy dekorativního umění v Paříži 1925 a majitel firmy na restaurování a dekoratérské práce František Joska si přál rodinný dům pro více rodin. Stejně tak jako u domu Lisý se patra opakují. V posledním patře je plocha terasy podstatně zmenšena ve prospěch třetí, i když menší bytové jednotky. Železobetonová konstrukce jako nový funkcionalistický prvek je v tomto případě nahrazena tradiční zděnou konstrukcí.
Architekt, prošel školami v Haagu a Vídni, byl žákem Josefa Gočára na pražské AVU. Se svým bratrem Karlem Fišerem řídili vlastní architektonickou kancelář. Kromě domu Joska na Babě projektovali rodinné domy a stavby po celé republice. Věnoval se úspěšně také světelnému designu.
1923-1932
studium na Akademii výtvarných umění v Haagu a ve Vidni a v mistrovské třídě prof. Josefa Gočára v Praze.
1932-1934
delší pobyt v Holandsku, spolupracoval s kanceláří H. P. Berlageho a s firmou Phillips
1934-1948
odborník na osvětlení v projektu Statní galerie v Praze na Letné od Josefa Gočára
1948-1970
docent na Akademii výtvarných umění v Praze, specialista v oboru osvětlení v architektuře
Nejvýznamnější realizace
1932 rodinný dům Františka Josky (spolupráce s bratrem Karlem Fišerem), Baba, Praha-Dejvice
Architekt, studoval architekturu na Uměleckoprůmyslové škole a na ČVUT v Praze, se svým bratrem Karlem Fišerem řídili vlastní architektonickou kancelář. Kromě domu Joska na Babě projektovali rodinné domy a stavby po celé republice.
1924-1932
studium architektury na Uměleckoprůmyslové škole a na ČVUT v Praze
1932-1948
vlastní projekční kancelář v Praze společně s bratrem Jaroslavem Fišerem
Nejvýznamnější realizace
1932 rodinný dům Františka Josky (společně s bratrem Jaroslavem Fišerem), Baba, Praha-Dejvice
1932-1948
vily, Roudnice nad Labem, Liberc, Moravské Budějovice
továrních budovy, Praha-Modřany a Praha-Hloubětín
městské nájemní domy, Chrudimská ulice a Písecká ulice, Praha-Vinohrady
přestavba divadla, Mnichovo Hradiště
1947
úpravy pasáže Světozor, Praha
Investor stavby František Joska přijal cenově velice výhodnou nabídku bratří Kavalírových, aby se následně ujal malířských prací všech jejich realizací na Babě. Ze zdravotních důvodů však nemohl smlouvu dodržet, a byl tak nucen svůj dům v roce 1939 prodat za 300 000 Kč.