Architekt, malíř, interiérový a nábytkový návrhář, teoretik a pedagog, žák Josefa Gočára na AVU. Při pobytu ve Francii, Německu a Holandsku ho zajímaly funkcionalistické stavby, architektura Bauhausu a holandský racionalismus. Tři výjimečné domy na Babě (Zaorálek, Herain a Čeněk) byly vrcholem jeho funkcionalistické tvorby, kde uplatnil funkcionalistické principy: volný půdorys, rozlehlé pokoje propojené s venkovními terasami, světlé fasády a pásová okna. Patrný je i vliv nautického stylu-kajutové ložnice, zaoblené tvary budov a kruhová okna, střechu Herainovy vily završil kapitánským můstkem. Funkcionalistické a puristické byly i jeho interiéry a nábytek. Po názorových neshodách se stavebníky se začal věnovat krajinářské architektuře a urbanismu, své poznatky shrnul ve spisu Obytná krajina (1947). V socialismu zůstal díky architektovi Frágnerovi pedagogem na architektuře na AVU.