BULLETIN MÁME VYBRÁNO
Oceněný klenot funkcionalismu na pražské Babě
Jako součást mezinárodního projektu Werkbund Estates in Europe 1927–1932 získal obytný soubor vil v pražské památkové zóně na Babě nejvyšší ocenění pro památky – označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Ocenění je udělováno pamětihodnostem, které oslavují a symbolizují evropskou historii a ideály.
Již roku 2013 došlo ke znovupropojení zástupců všech šesti lokalit, v nichž se podařilo na přelomu 20. a 30. let 20. století realizovat experimentální obytné soubory. V rámci pracovní sítě představitelů Stuttgartu, Brna, Prahy, Vratislavi, Curychu a Vídně probíhala živá výměna informací týkajících se péče o hodnoty těchto jedinečných architektonických souborů i jejich dalšího směřování a nových funkcí. Intenzivní spolupráce vyústila v roce 2016 v realizaci velké výstavy Cesta k modernitě. Sídliště Werkbundu 1927–1932 v Muzeu architektury ve Vratislavi. Vyvrcholením společného úsilí pětice měst pod vedením Stuttgartu (s výjimkou Curychu) je pak aktuální získání významného evropského ocenění European Heritage Label.
Praha drží krok s Evropou
Funkcionalistická vilová kolonie Baba má mezi pražskými vilovými čtvrtěmi specifické postavení. Jako jediná v metropoli byla postavena jako tzv. výstavní kolonie. V roce 1932, tedy v době zahájení výstavby, sloužila jako jakýsi katalog pro zájemce, kteří si chtěli koupit moderní dům. První část souboru vil na Babě vznikla jako reakce na iniciativu německého Werkbundu (Svazu německého díla) v meziválečném období 1927–1932. Ten ve jménu funkcionalismu a levicového okouzlení z kolektivního bydlení razil progresivní a odvážný přístup k výstavbě moderních sídlišť (kolonií) pro široké vrstvy. Nabízel tak i řešení bytové krize ve velkých evropských městech. Záměrem výstavby byla jednoduchost, hygieničnost, cenová dostupnost i rychlost stavby díky převratné technologii železobetonového skeletu a prefabrikovaným materiálům, které je možné složit jako skládačku. Výsledkem intenzivního propojení a spolupráce mezi evropskými dílenskými svazy byly výstavy nového bydlení. První sídliště Weissenhof bylo představeno jako součást výstavy Die Wohnung ve Stuttgartu v roce 1927. Vzniklo podle návrhu dnes již legendárních architektů, jako jsou Le Corbusier, Walter Gropius či Ludwig Mies van der Rohe (mj. autor funkcionalistické vily Tugendhat v Brně). Následovaly výstavy představující výstavbu kolonie Nový dům v Brně, polská Vratislav představila bytový komplex WuWA, Curych zase sídliště Neubühl. Praha prezentovala výstavbu Baby a Vídeň svou výstavní kolonii, na níž se podílel též prominentní architekt Adolf Loos. Nastupující fašismus však nebyl vůbec nakloněn společensko-politickým experimentům moderny. Baba měla štěstí – řadí se k nejzachovalejším souborům Werkbundu nepoškozeným během 2. světové války.
Výjimečnost Baby
Osada Baba byla sice vystavěna jako jedna ze šesti dnes nejvíce ceněných obytných kolonií s cílem propagovat bydlení ve stylu funkcionalistické očistné estetiky, ovšem jako jediná je souborem individuálních vil soukromých investorů z řad tehdejších pokrokově smýšlejících osobností pražské společnosti. Svaz československého díla v čele s architektem Pavlem Janákem zakoupil tříhektarový pozemek na dejvické Babě (mezi kostelem sv. Matěje a zříceninou Baba) a oslovil osobitou skupinu všestranných architektů a designérů moderny: Ladislava Žáka, Evžena Linharta, Františka Zelenku, Jana E. Koulu, Josefa Gočára či Hanu Kučerovou-Záveskou, Františka a Václava Kavalírovy, Františka Kerharta, Oldřicha Starého, Antonína Heythuma, Jaroslava Fišera, Josefa Fuchse a Otokara Fischela. „Čtyři léta práce Svazu československého díla – dějiny průkopnictví, které je třeba zaznamenat.“ Tak uvedl krátkou historii kolonie rodinných domů v Praze na Babě, vystavěné v roce 1932, architekt Pavel Janák. Oldřich Starý ve stejné brožurce vydané k výstavbě osady Baba charakterizoval úsilí Svazu jako „pokus o spolupráci stavebníků s architekty pro uskutečnění dobrého obydlí, odpovídajícího názoru moderního člověka“. Díky spojení osvícených architektů, stavitelů TEXT A FOTO ODBOR PAMÁTKOVÉ PÉČE MHMP a neméně progresivně uvažujících Oceněný klenot funkcionalismu na pražské Babě investorů tak vznikl unikátní soubor moderních vil s terasami a plochými střechami šachovitého rozmístění skýtající obyvatelům každé vily nádherný výhled na panorama Prahy. Samozřejmostí byl i návrh zahrad a urbanistický návrh okolí. Jediným cizincem, který se podílel na první etapě výstavby na Babě, byl holandský avantgardní architekt Mart Stam. Stavitele Jiřího Paličku a jeho ženu, textilní výtvarnici Emilii Paličkovou, na výstavě ve Stuttgartu natolik okouzlil, že si ho vyžádali pro návrh své vily. Vila Palička je dnes skvělým příkladem citlivého přístupu k renovacím těchto architektonicko-urbanistických skvostů. Během desítek let od svého vzniku se většina vil a jejich okolí dočkala řady citlivějších či méně citlivých proměn. Nezbytným předpokladem úspěšnosti vzniku projektu Osada Baba byla zcela vzácná souhra architekta a stavebníka. Vzniklé kompromisy ale nikdy nebyly takového rázu, aby zcela narušily estetickou celistvost, která i po téměř 90 letech a mnoha necitlivých úpravách, stále nepřestává udivovat.
Baba budoucnosti
Získání ocenění European Heritage Label je závazek, a proto již nyní probíhají přípravné práce na vzniku nové koncepční studie Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy na celkovou revitalizaci lokality Baba s odkazem na původní stav. Cílem studie je vedle zkvalitnění prostředí pro místní obyvatele také vytvoření zázemí pro návštěvníky s ohledem na co nejmenší rušení poklidného života obyvatel vil, obnova povrchů k maximálnímu posílení identity a charakteru obytného souboru. V neposlední řadě je úkolem studie i lepší ochrana Baby před nekoordinovanými zásahy. Klenot jako Baba si nejvyšší úroveň péče rozhodně zasluhuje.
www.mamevybrano.cz
